close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Story 5.kapitola

22. července 2007 v 16:19 | Simusha=* |  Psycho
Hele já ti dám dávno"prostě jsem si nemohla nerejpnout do ní."Melody se na mě usmála a protočila oči tím stylem,ty jsi ale hloupoučká."No jo,já už na takovýhle blbinky nemám věk.......""Ne,nemáš,ty máš věk ještě na větší blbiny."dořekla Mel a píchla mě prstem do boku.Tohle jsem přímo nesnášela.Rozběhla jsem se za ní,abych jí to oplatila.Bezpečně jsem po dvou brala schody,ale na trávníku mi to podjelo a já skončila na zemi.Melody mi podala ruku,aby mi pomohle vstát.Ochotně jsem její pomoc přijala."Radši už bysme toho měly dneska nechat."vypadlo ze mě."Asi jo no.Taky už jsem docela utahaná.""Tak fajn."Po cestě do šaten jsem přemýšlela nad tím,co budu dělat zítra.Po chvíli mi došlo ,že mám v hlavě úplně duto.Prudce jsem otevřela skříňku taktak,že jsem neprašlila Melody a začala jsem se oblíkat."Prosím tě podáš mi ten fén?""Jo počki vteřinku.""Jasně.""Hele,co se ti vlastně na tom borečkovi líbilo?""No kromě toho,že měl doste hezunkou prdel tak měl hezký oči a ... no prostě se mi tak celkovně dost líbil.""Aha tak zadek jo...........teda ty prdelistko jedna(promiň Veroni,ale to slovo se nedá nepoužít:-D).""Hele víš,že tohle oslovení nesnáším.""No jo ,ale mě se líbí.""No jasně."byla už jsem oblečená a bylo mi teplo,tak jsem se rozloučila s Melly a vydala jsem se domů.U pokladny jsem ho znovu potkala.Tak trochu jsme navázali na předchozí rozhovor."Hele a jak dlouho vlastně bydlíš v LA?""No tak asi čtyři roky,ale tohle město je takový.........furt mě něčím překvapuje.""Jo no to je fakt.Furt něco novýho.Viděls tu novou kavárnu,co tady nedávno postavili?""No asi jo......pokud vím,kterou myslíš.""Hele a nezašel by sis tam ted se mnou sednout?Nemám vcelku co dělat.""Jo a rád."cestou jsme si tak povídali.....ani už nevím o čem.Vnímala jsem jenom ten jeho krásnej úsměv.Teď už mi to připadá tak dávno,co jsem opustila dveře té kavárny a přitom to je jenom asi tři hodiny.S úsměven jsem pokládala hlavu na polštář a představovala jsem si,co bude zítra.V podstatě jsem to sama nevěděla.Začaly se mi klížit oči,takže mi to bylo v podstatě jedno.Rukou jsem si podložila hlavu a zavřela jsem oči.Vlasy mě lechtaly na krku,ale mě to nevadilo.Oddala jsem se říši snů.Vznášela jsem se v oblacích a v oceánu jako malá mořská víla s teniskama na ploutvích.Ráno mě probudil telefon.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama